Vysoká Pec

• Četné prameniště a mokré biotopy
• Výskyt mnohých vzácných rostlinných druhů
• Typická krušnohorská krajina s roztroušeným osídlením

Rozvolněná krajina kolem Vysoké Pece (1)

Lokalita se nachází na jižních svazích nejdecké části Krušných hor. Střídají se tu zaříznutá údolí a prudkými svahy s mírněji zvlněnou krajinou hojnou na prameniště a drobné přítoky potoků. Území představuje široké spektrum biotopů, od lesních společenstev, především podmáčených a rašelinných, až po rozlehlé horské louky s typickou luční a mokřadní květenou. Tyto společenstva se často prolínají, mnohdy jsou doplněny menšími stromovými ostrůvky a vytvářejí tak pestrou mozaiku krajinných prvků. Velká část území je využívaná k rekreačnímu využití, stojí zde roztroušeně mnoho chalup a chat, louky jsou občas sečeny. Tato využití navazuje na dřívější stabilní osídlení, které v podstatě umožnilo vzniknout pestrému krajinnému celku s hodnotnými přírodními vlastnostmi.

Interiér podmáčené smrčiny (2)

Sedmikvítek evropský (3)

Vysoká pec představuje střídající se luční biotopy tvořené typickými horskými trojštětovými loukami a mokřadními lady v terénních depresích a podél četných potoků. Na vlhké biotopy navazují v horních částech údolí drobné prameniště, které jsou podstatnými stabilizátory vodního režimu v krajině. Podíváme-li se do lesů, tak ty jsou tvořeny místy zrašelinělými smrčinami nebo rašelinnými březinami s vysokou hladinou spodní vody. Stejně jako prameniště a mokřadní biotopy udržují vodu v krajině a jsou tak významným stabilizační prvkem.

Chráněná prha arnika (4)

Aromatický koprník štětinolistý (5)

V kvalitních trojštětových loukách, které jsou nejtypičtějšími loukami v Krušných horách dominuje tráva s protáhlými, člunkovitě zakončenými listy lipnice širolisté (Poa chaixii) nebo výrazný koprník štětinolistý (Meum athamanticum). Vlhčí louky jsou zase zastoupeny rdesnem hadí kořen (Bistorta major), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), která dokáže vytvořit téměř monokulturní porosty. Při krajích lesů, při cestách a roztroušeně po celém území se vytvářejí smilkové trávníky s trávami smilkou tuhou (Nardus stricta), psinečkem obecným (Agrostis capillaris) i vzácnějším trojzubcem poléhavým (Danthoinia decumbens). Na některých místech přecházejí tyto biotopy k sušším sekundárním podhorským vřesovištím s prhou arnikou (Arnica montana) a keříčky borůvek (Vaccinium myrtillus) a brusinek (Vaccinium vitis-idaea). Neprůstupná prameništní společenstva často osidluje vzácná zdrojovka (Montia sp.). Na tyto biotopy mnohdy navazují zrašeliňující přechodová rašeliniště a nevápnitá mechová slatiniště v místech se stagnující vodou. Roste v nich velké množství ostřic, např. ostřice černá (Carex nigra), ostřice šedavá (Carex canescens) a mnoho rašeliníků (Sphagnum sp.) a dalších mechů. Mimo tyto rostliny se tu samozřejmě setkáme s klikvou bahenní (Oxycoccus palustris), rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia). V některých mokrých biotopech se vyskytuje i orchidej prstnatec májový (Dactylorhiza majalis).
Podíváme-li se do lesa navazujícího na luční biotopy, setkáme se tu nejčastěji s podmáčenými smrčinami s výrazným travinným podrostem třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa), keříčky borůvky (Vaccinium myrtillus), kvetoucími sedmikvítky evropskými (Trientalis europaea) nebo třeba s rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata), tedy mechem určujícím podmáčené smrčiny. Na některých podmáčených místech je častějším stromem bříza převislá (Betula pendula), a to dokonce i bříza pýřitá (Betula pubescens), v bylinném patře se objevuje bezkolenec modrý (Molinia coerulea) a suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). Jde tak o vzácný biotop rašelinných březin.

Ostřice černá roste na vlhkých místech (6)

Trojzubec poléhavý roste ve smilkových trávnících (7)

Pestrost tohoto území a ukázka typických rostlinných společenstev Krušných hor, zde s dobrou kvalitou, jsou důvodem ochrany tohoto území, které bylo po staletí udržováno pouze hospodařením zdejších horalů. Jejich každodenní potřeba optimálního využití území v obtížných horských podmínkách za staletí umožnila diverzitu rostlinných společenstev.

Na jaře zde mohou kvést nepůvodní šafrány (8)

Proč je potřeba chránit toto území?
• Ukazuje typickou krajinu středně vysokých a vysokých poloh Krušných hor
• Roste zde mnoho chráněných rostlin
• Do údolí jsou soustředěny významné mokřadní biotopy
• Území jako celek zajišťuje stabilitu okolních ekosystémů

Chráněné biotopy:
• Horské trojštětové louky
• Přechodová rašeliniště a mechová slatiniště
• Podmáčené smrčiny
• Sekundární podhorská a horská vřesoviště
• Podhorské až horské smilkové trávníky
• Více se můžete dozvědět na http://stanoviste.natura2000.cz

Jak se sem dostat?
• Vlakem z Karlových Varů do Nejdku - zastávka nebo Vysoké Pece, poté pešky. Autem přes Nejdek směrem do Vysoké Pece.

Co je zajímavého kolem?
• Lokalita Natura 2000 - Rudné
• Lokalita Natura 2000 - Krušnohorské plató
• Nejdek
• Vodní nádrž Lesík - možnost vhodného koupání

Podkladová data „© ČÚZK“

Rozloha: 210,32 ha
Nadmořská výška: cca 640-900 m n.m.
Lokalizace: severozápadně Nejdku, od 2 do 5 km
Nejbližší obce: Nejdek - www.nejdek.cz, Bernov, Vysoká Pec
Další informace: www.natura2000.cz

PDF verze (optimalizovaná pro tisk)
Stáhnout zde (3,2MB)