
Lokalita se nachází na jižních svazích nejdecké části Krušných hor. Střídají se tu zaříznutá údolí a prudkými svahy s mírněji zvlněnou krajinou hojnou na prameniště a drobné přítoky potoků. Území představuje široké spektrum biotopů, od lesních společenstev, především podmáčených a rašelinných, až po rozlehlé horské louky s typickou luční a mokřadní květenou. Tyto společenstva se často prolínají, mnohdy jsou doplněny menšími stromovými ostrůvky a vytvářejí tak pestrou mozaiku krajinných prvků. Velká část území je využívaná k rekreačnímu využití, stojí zde roztroušeně mnoho chalup a chat, louky jsou občas sečeny. Tato využití navazuje na dřívější stabilní osídlení, které v podstatě umožnilo vzniknout pestrému krajinnému celku s hodnotnými přírodními vlastnostmi.


Vysoká pec představuje střídající se luční biotopy tvořené typickými horskými trojštětovými loukami a mokřadními lady v terénních depresích a podél četných potoků. Na vlhké biotopy navazují v horních částech údolí drobné prameniště, které jsou podstatnými stabilizátory vodního režimu v krajině. Podíváme-li se do lesů, tak ty jsou tvořeny místy zrašelinělými smrčinami nebo rašelinnými březinami s vysokou hladinou spodní vody. Stejně jako prameniště a mokřadní biotopy udržují vodu v krajině a jsou tak významným stabilizační prvkem.


V kvalitních trojštětových loukách, které jsou nejtypičtějšími loukami v Krušných horách
dominuje tráva s protáhlými, člunkovitě zakončenými listy lipnice širolisté (Poa chaixii)
nebo výrazný koprník štětinolistý (Meum athamanticum). Vlhčí louky jsou zase zastoupeny
rdesnem hadí kořen (Bistorta major), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), která dokáže
vytvořit téměř monokulturní porosty. Při krajích lesů, při cestách a roztroušeně po celém
území se vytvářejí smilkové trávníky s trávami smilkou tuhou (Nardus stricta), psinečkem
obecným (Agrostis capillaris) i vzácnějším trojzubcem poléhavým (Danthoinia decumbens).
Na některých místech přecházejí tyto biotopy k sušším sekundárním podhorským vřesovištím
s prhou arnikou (Arnica montana) a keříčky borůvek (Vaccinium myrtillus) a brusinek
(Vaccinium vitis-idaea). Neprůstupná prameništní společenstva často osidluje vzácná
zdrojovka (Montia sp.). Na tyto biotopy mnohdy navazují zrašeliňující přechodová rašeliniště
a nevápnitá mechová slatiniště v místech se stagnující vodou. Roste v nich velké množství
ostřic, např. ostřice černá (Carex nigra), ostřice šedavá (Carex canescens) a mnoho
rašeliníků (Sphagnum sp.) a dalších mechů. Mimo tyto rostliny se tu samozřejmě setkáme
s klikvou bahenní (Oxycoccus palustris), rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia).
V některých mokrých biotopech se vyskytuje i orchidej prstnatec májový (Dactylorhiza majalis).
Podíváme-li se do lesa navazujícího na luční biotopy, setkáme se tu nejčastěji
s podmáčenými smrčinami s výrazným travinným podrostem třtiny chloupkaté
(Calamagrostis villosa), keříčky borůvky (Vaccinium myrtillus), kvetoucími sedmikvítky
evropskými (Trientalis europaea) nebo třeba s rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata),
tedy mechem určujícím podmáčené smrčiny. Na některých podmáčených místech je častějším
stromem bříza převislá (Betula pendula), a to dokonce i bříza pýřitá (Betula pubescens),
v bylinném patře se objevuje bezkolenec modrý (Molinia coerulea) a suchopýr pochvatý
(Eriophorum vaginatum). Jde tak o vzácný biotop rašelinných březin.


Pestrost tohoto území a ukázka typických rostlinných společenstev Krušných hor, zde s dobrou kvalitou, jsou důvodem ochrany tohoto území, které bylo po staletí udržováno pouze hospodařením zdejších horalů. Jejich každodenní potřeba optimálního využití území v obtížných horských podmínkách za staletí umožnila diverzitu rostlinných společenstev.

Stáhnout zde (3,2MB)
