
Stolová hora jihovýchodně Žlutic vystupuje nad okolní terén a je tak výraznou krajinnou dominantou širokého okolí. Hora je posazená na třetihorním čedičovém příkrovu, který vznikl v dobách činnosti vulkánu nedalekých Doupovských hor. Ze svahů vystupují četné skalky, mrazové sruby, kamenná moře a balvanité proudy. Charakter tohoto prostředí dává možnost vzniku pestrým lesním společenstvům vázaným na úživnou půdu a kamenné svahy.


Mezi nejvýraznějšími lesní porosty na Vladaři patří hercynské dubohabřiny a suťové lesy, střídané menším množstvím suchých acidofilních doubrav. Hercynské dubohabřiny se skládají z širokého spektra dřevin, z nichž nejvýznamnější jsou dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata). V bylinném patře brzy na jaře kvete jaterník podléška (Hepatica nobilis). Stromové složení je podobné suťovým lesům, které osídlují prudší a skalnatější místa. Taktéž se v nich setkáme s lípou srdčitou (Tilia cordata), javorem (Acer sp.), ale navíc s jasanem (Fraxinus excelsior) a jilmem drsným (Ulmus glabra). Vrcholová plošina stolové hory není pokryta lesem a uplatňují se tu širokolisté suché trávníky střídané mezofilními křovinami. Při lesních lemech a v prosvětlenějších lesech nalezneme vzácnou lilii zlatohlávek (Lilium martagon), černýš rolní (Melapmyrum arvense). Z dalších vzácnějších druhů rostlin se zde setkáme se skalníkem celokrajným (Cotoneaster integerrimus), tetluchou vznešenou (Aethusa cynapioides), jeřábem břekem (Sorbus torminalis) nebo se vstavačem kukačkou (Orchis morio). Na jediném místě v kraji tu roste hlaváč fialový (Scabiosa columbaria). Byla zde nalezena také vzácná třezalka třítupá (Hypericum dubium), jejíž rozšíření je nedostatečně známé neboť byla nalezena na našem území teprve před několika lety.



Na vrcholové plošině se nachází malé rašelinné jezírko, původně prehistorická
cisterna na vodu v dobách zdejšího osídlení. Nádrž v minulých letech posloužila jako zdroj
dat pro archeobotanické zjišťování vývoje zdejšího osídlení.
Vzhledem k velké krajinné rozmanitosti a výraznému zastoupení lesních porostů, ve kterých
jsou i velmi staré stromy, často již mrtvá torza, která umožňují vhodná hnízdění
doupným ptákům, setkáváme se tu s velkým množství zástupců ptačí říše. Hnízdí zde
žluna zelená (Picus viridis), žluna šedá (Picus canus), žluva hajní (Oriolus oriolus),
strakapoud malý (Dendrocopus minor), v keřových vrcholových partiích a pod svahy Vladaře
žije pěnice vlašská (Sylvia nisoria), ťuhýk obecný (Lanius collurio) nebo
bramborníček hnědý (Saxicolla rubetra). Staneme-li na vrcholových okrajích Vladaře,
odkud jsou nádherné výhledy do krajiny, možná spatříme kroužit luňáka červeného
(Milvus milvus).
Archeologické a archeobotanické výzkumy, které se zde prováděly po mnoho let,
odkryly zjištění, že zde žila významná kultura již před 400 lety před naším letopočtem.
Dokladem o tom jsou pylová zrna a předměty spadlé do vodní nádrže, do jezírka, které
časem zrašelinělo a došlo tak k dokonalé konzervaci a archivaci drobných
a mikroskopických prvků.
Součástí této lokality Natura 2000 je plošně menší Přírodní rezervace Vladař.



Stáhnout zde (3,1MB)
