
Území se nachází v mírném údolí potoka, ve kterém bylo v minulosti (začátek 19. století) vybudováno sedm rybníků pospojovaných důmyslnými kanály, z nichž se některé dochovaly dodnes. Kolem rybníků jsou vyvinuty příbřežní rostlinná společenstva mokřadních rostlin. Především ale množství vodních ploch a extenzivní hospodaření na rybnících umožňuje mnohým obojživelníkům se zde rozmnožovat. Mezi nejcennější z nich patří čolci.


Ze sedmi původních rybníků na Vonšovském potoce je tu dnes se stálou vodní hladinou pouze pět. Zbytky dvou dřívějších jsou patrné v terénu a na jejich místech jsou mokřadní rostlinná společenstva a částečně olšové porosty. Na rybnících se hospodaří pouze extenzívně, některé z nich jsou ovlivněny eutrofizací a splachy z přilehlých polí, horní rybníky jsou částečně zabahněny. Z rostlinných společenstev vázaných na vodní a vlhká místa se zde setkáme s porosty ostřice zobánkaté (Caricetum rostratae) při okrajích rybníků, s litorální žabníkovou vegetací (Oenanthion aquaticae), v místech s nízkou a kolísající hladinou s porosty zaplavovaných obojživelných den (Ranunculo flammulae-Juncetum bulbosi). Mezi rybníky jsou časté porosty orobince s vzácnějším kozlíkem dvoudomým, a také mokřadní vrbiny a olšové porosty. Mezi nejkvalitnější z nich patří olšina s vrbinami za jihozápadním rybníkem, kde se vyskytuje ve velkém množství vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), přeslička bahenní (Equisetum fluviatile) a ojediněle také prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Přes své rozmanité rostlinné složení, je toto území zařazeno mezi evropsky významné lokality pro výskyt obojživelníků, konkrétně pro čolka velkého (Triturus cristatus). Vedle tohoto druhu se zde rozmnožují čolek obecný (Triturus vulgaris) a čolek horský (Triturus alpestris). Vodní plochy jsou často plošně porostlé okřehkem menším (Lemna minor), ze kterých vykukují skřehotající skokani zelení (Rana kl. eskulenta). Vedle nich se zde vyskytuje ještě skokan ostronosý (Rana arvalis), skokan hnědý (Rana temporaria), ropucha obecná (Bufo bufo), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), a také rosnička zelená (Hyla arborea). Vodní prostředí je samozřejmě ideálním místem pro hnízdění vodního ptactva či zastávky pro tažné páky.




Čolek velký (Triturus cristatus)
Tento čolek patří dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., mezi kriticky ohrožené druhy a je
zároveň prioritním druhem v systému ochrany Natura 2000. Vyskytuje se do poloh 800 m.n.m.,
častější je ale v nížinách. Nejvíce mu vyhovují neperiodické dobře osluněné větší vodní
nádrže, s hloubkou vody přes 50 cm, zčásti zarostlé pevnou vegetací. Ekologické nároky
larev jsou mnohem větší než u dospělců, jsou poměrně citlivé na změny chemismu vody,
zvláště na hodnoty pH a chemické znečištění v důsledku chemizace zemědělství a lesního
hospodaření. Na jaře zahajuje přechod do vodní fáze života poměrně záhy (již koncem února -
začátkem března) a nevrací se k zimování, ani když teplota vody výrazně poklesne. Páření
nastává asi 3 týdny po započetí jarní aktivity. Samice většinou záhy po vykladení vodu
opouštějí, samci však často zůstávají déle. Metamorfóza larev nastává cca po 3 měsících.
Čolek velký přezimuje většinu na souši (může ale přezimovat i ve vodě). Jeho ohrožení
spočívá především v nedostatku vhodných nádrží, jejich zarybňování a chemizaci prostředí
(především biocidy a ropnými látkami). Hlavní ochranná opatření by měla spočívat v důsledné
ochraně stávajících vhodných lokalit a budování možných rozmnožišť.
Čolek obecný (Triturus vulgaris)
Jedná se o eurytopní a adaptabilní druh nenáročný na charakter svého stanoviště.
Nachází optimální podmínky v nížinných a středních polohách (do 700 m n.m.). Vyhledává
nezastíněné menší až středně velké vodní plochy (větším zarybněným vodním nádržím se
většinou vyhýbá) a je možné ho najít i ve vysloveně drobných nebo periodických nádržích
zarostlých vodní vegetací nebo v místech, kde voda zaplavuje polehlé staré porosty travin,
ale lze jej nalézt i v různých vegetace prostých vodních plochách. Aktivita začíná
většinou od konce února do začátku dubna. Páření předcházejí charakteristické zásnubní
tance. Metamorfóza larev nastává po 60 - 70 dnech. Po rozmnožení zůstávají samci i samice
ve vodě ještě poměrně dlouho a ani poté se nevzdalují příliš daleko od vodní plochy v níž
se rozmnožili. V suchozemské fázi života vyhledávají vlhké otevřenější biotopy s hustým
porostem bylinné vegetace a možnostmi vlhkých úkrytů. Zimuje v úkrytech na souši. Vzhledem
k tomu, že se jedná o méně náročný druh, jeví se jako největší faktor ohrožení chemizace
životního prostředí, případně nedostatek vhodných ploch. Podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.,
patří čolek obecný mezi ohrožené druhy.

Stáhnout zde (3,5MB)
