
V Chebské pánvi se nachází rozsáhlý komplex rašelinných lesů, rašelinišť a slatinišť s mnoha vývěry minerálních pramenů, plynů a známými mofetami. Díky plynným výronům je lokalita obecně známá a navštěvovaná. Nachází se tu rostlinná společenstva, která jsou značně zachovalá a vyskytují se v nich spousty vzácných a ohrožených druhů rostlin. Pro svou rozlohu a silné zamokření je území téměř neprůstupné, a tak zde nachází útočiště mnoho druhů živočichů, především ptáků.


Na území dnešního Soosu se geologickými pochody usazovala rostlinná organická hmota,
která dala za vznik velkým slatinám. Tyto vrstvy byly a jsou prosycovány minerálními
vodami, které způsobují silné zasolení a mají vliv na vznik tzv. křemeliny. Tato vrstva
s vysokými obsahy solí omezuje existenci rostlinných společenstev pouze na specifické
slaniska, jako jsou slanomilné rákosiny a rozvolněné slanomilné trávníky. S těmi se
setkáme v centrální části, kde je často povrch křemeliny bez vegetačního krytu.
V minulosti se zde totiž těžila svrchní vrstva křemeliny a humolit především pro
lázeňské účely a částečně také pro otop. Pro přístupnost těžené plochy musela být
snížena hladina spodní vody odvodňovacími systémy. Těmito vlivy a díky značnému obsahu solí
narušená plocha po ukončení těžby z velké části nezarostla, a tak některá místa zůstávají
dodnes holá. S takovýmto charakterem se setkáme především ve
středové části, kudy vede naučná stezka po povalových chodníčcích.
Ve slatiništních společenstvech roste mnoho zajímavých druhů jako například velmi vzácná
sivěnka přímořská (Glaux maritima). Mírné deprese jsou zatopené vodou a v některých
jezírkách rostou vodní makrofyta, například některé bublinatky (Utricularia sp.) a
rdesty (Potamogeton sp.). Ve vodě s vyšším obsahem minerálů rostou zástupci parožnatek
(Chara sp.) patřící mezi vzrostlé zelené řasy s křehkým povrchem, na kterém se usazuje
uhličitan vápenatý.


Na ostatní ploše se nacházejí rozsáhlé i fragmentální rašelinné lesy s převahou břízy
pýřité (Betula pubescens) a borovicí lesní (Pinus sylvestris), v některých místech roste
i borovice blatka (Pinus rotundata), jinde se uplatňuje olše lepkavá (Alnus glutinosa).
Směrem od středu k okrajím, kde sílí zastoupení rašelinných lesů se objevují rašeliniště
s mnoha jejich typickými rostlinnými druhy jako je rosnatka okrouhlolistá
(Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), hrotnosemenka
bílá (Rhynchospora alba), mnoho rašeliníků (Sphagnum sp.) a další druhy.
Mozaika mokřadních biotopů střídajících se s rašelinnými lesy způsobuje neprůstupnost území,
které tak skýtá vhodné útočiště mnoha druhům ptactva. Soustřeďují se tu vodní ptáci
na tahu, mnozí jiní tu hnízdní, loví zde dravci. Z ptáku, které zde trpělivý pozorovatel
může zahlédnout jmenujme alespoň jeřába popelavého (Grus grus), který hnízdí pouze na
několika místech v ČR a jedním z nich je toto, dále vodouše rudonohého (Tringa totatus)
a slavíka modráčka (Luscinia svecica), který žije skrytě v rákosinách. Nejsou to však
pouze ptáci, kterých je tady velké množství druhů. Vhodné prostředí tu nacházejí
obojživelníci, hmyzí zástupci. Z obojživelníků se zde vyskytuje několik druhů čolků,
z nichž jeden, čolek velký (Triturus cristatus) je druhem, na který je v soustavě
Natura 2000 prioritně soustředěna pozornost.
Tato významná lokalita je součástí v minulosti dříve vyhlášené národní přírodní rezervace
Soos (vyhlášené v roce 1964) a přírodní památky Děvín.



Stáhnout zde (3,0MB)
