Soos

• Unikátní prostředí minerálních pramenů a plynných vývěrů
• Rašelinné lesy a mokřadní společenstva s mnoha vzácnými druhy
• Exkurze do biologicky a geologicky velmi rozmanitých míst

Charakteristická krajina Soosu (1)

V Chebské pánvi se nachází rozsáhlý komplex rašelinných lesů, rašelinišť a slatinišť s mnoha vývěry minerálních pramenů, plynů a známými mofetami. Díky plynným výronům je lokalita obecně známá a navštěvovaná. Nachází se tu rostlinná společenstva, která jsou značně zachovalá a vyskytují se v nich spousty vzácných a ohrožených druhů rostlin. Pro svou rozlohu a silné zamokření je území téměř neprůstupné, a tak zde nachází útočiště mnoho druhů živočichů, především ptáků.

Naučná stezka vede mezi mofetami - vývěry plynů (2)

Císařský pramen (3)

Na území dnešního Soosu se geologickými pochody usazovala rostlinná organická hmota, která dala za vznik velkým slatinám. Tyto vrstvy byly a jsou prosycovány minerálními vodami, které způsobují silné zasolení a mají vliv na vznik tzv. křemeliny. Tato vrstva s vysokými obsahy solí omezuje existenci rostlinných společenstev pouze na specifické slaniska, jako jsou slanomilné rákosiny a rozvolněné slanomilné trávníky. S těmi se setkáme v centrální části, kde je často povrch křemeliny bez vegetačního krytu. V minulosti se zde totiž těžila svrchní vrstva křemeliny a humolit především pro lázeňské účely a částečně také pro otop. Pro přístupnost těžené plochy musela být snížena hladina spodní vody odvodňovacími systémy. Těmito vlivy a díky značnému obsahu solí narušená plocha po ukončení těžby z velké části nezarostla, a tak některá místa zůstávají dodnes holá. S takovýmto charakterem se setkáme především ve středové části, kudy vede naučná stezka po povalových chodníčcích.
Ve slatiništních společenstvech roste mnoho zajímavých druhů jako například velmi vzácná sivěnka přímořská (Glaux maritima). Mírné deprese jsou zatopené vodou a v některých jezírkách rostou vodní makrofyta, například některé bublinatky (Utricularia sp.) a rdesty (Potamogeton sp.). Ve vodě s vyšším obsahem minerálů rostou zástupci parožnatek (Chara sp.) patřící mezi vzrostlé zelené řasy s křehkým povrchem, na kterém se usazuje uhličitan vápenatý.

Odkryté plochy křemeliny s rákosinami v pozadí (4)

Rozsáhlé rákosiny jsou vyhledávány ptactvem (5)

Na ostatní ploše se nacházejí rozsáhlé i fragmentální rašelinné lesy s převahou břízy pýřité (Betula pubescens) a borovicí lesní (Pinus sylvestris), v některých místech roste i borovice blatka (Pinus rotundata), jinde se uplatňuje olše lepkavá (Alnus glutinosa). Směrem od středu k okrajím, kde sílí zastoupení rašelinných lesů se objevují rašeliniště s mnoha jejich typickými rostlinnými druhy jako je rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), mnoho rašeliníků (Sphagnum sp.) a další druhy.
Mozaika mokřadních biotopů střídajících se s rašelinnými lesy způsobuje neprůstupnost území, které tak skýtá vhodné útočiště mnoha druhům ptactva. Soustřeďují se tu vodní ptáci na tahu, mnozí jiní tu hnízdní, loví zde dravci. Z ptáku, které zde trpělivý pozorovatel může zahlédnout jmenujme alespoň jeřába popelavého (Grus grus), který hnízdí pouze na několika místech v ČR a jedním z nich je toto, dále vodouše rudonohého (Tringa totatus) a slavíka modráčka (Luscinia svecica), který žije skrytě v rákosinách. Nejsou to však pouze ptáci, kterých je tady velké množství druhů. Vhodné prostředí tu nacházejí obojživelníci, hmyzí zástupci. Z obojživelníků se zde vyskytuje několik druhů čolků, z nichž jeden, čolek velký (Triturus cristatus) je druhem, na který je v soustavě Natura 2000 prioritně soustředěna pozornost.
Tato významná lokalita je součástí v minulosti dříve vyhlášené národní přírodní rezervace Soos (vyhlášené v roce 1964) a přírodní památky Děvín.

Ukázkové rašeliniště s typickým charakterem (6)

Vzácná hrotnosemenka bílá roste v rašeliništi (7)

Dokonalý lov rosnatky okrouhlolisté (8)

Proč je potřeba chránit toto území?
• Lokalita s vysokou biologickou rozmanitostí
• Soustředění mnoha chráněných druhů biotopů, rostlin a živočichů na ucelené ploše
• Zachovalé rašelinné biotopy v širokém spektru
• Unikátní geologická lokalita dokládající procesy v holocénu
• Místo s minerálními vývěry

Chráněné biotopy:
• Rašelinné lesy
• Přechodová rašeliniště a zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou
• Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod
• Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní
• Jasanovo- olšové luhy
• Vegetace parožnatek
• Slaniska
• Více se můžete dozvědět na http://stanoviste.natura2000.cz

Jak se sem dostat?
• Po silnici z Františkových Lázní do Nového Drahova a poté do Hájku, kde je parkoviště. Případně ze Skalné přes Vonšov taktéž do Nového Drahova a Hájku. Vlakem do stanice Hájek z Chebu nebo Lubů.

Co je zajímavého kolem?
• V Hájku je přírodovědná expozice muzea
• V Hájku je stanice hendikepovaného ptactva
• Motýlí farma ve Stodole u Nového Drahova
• Lokalita Natura 2000 - U sedmi rybníků nedaleko Starého Rybníka
• Františkovy Lázně s minerálními prameny

Podkladová data „© ČÚZK“

Rozloha: 452,64 ha
Nadmořská výška: cca 430-445 m n.m.
Lokalizace: mezi obcemi Vonšov, Nový Drahov a Děvín, asi 5 km severovýchodně Františkových Lázní, asi 3,5 km jihovýchodně Skalné
Nejbližší obce: Františkovy Lázně, Skalná, Třebeň, Hájek
Další informace: www.natura2000.cz

PDF verze (optimalizovaná pro tisk)
Stáhnout zde (3,0MB)