Pískovna Erika

• Stará pískovna s mnoha drobnými vodními plochami
• Ráj obojživelníků a hnízdiště břehulí
• Světové naleziště zkamenělin pralesní flóry

Celkový pohled na lokalitu (1)

Stará pískovna, ve které už skončila těžba písku, vytvořila velmi zajímavé prostředí s mnoha drobnými vodními plochami, které vyhledávají především obojživelníci a osidluje je vhodná vegetace. Pískovna má také lomovou stěnu vysokou od přibližně pěti metrů až k deseti. Celá lokalita je místem výskytu terciérních zkamenělin rostlinných částí, především listů.

Lomová stěna s hnízdními norami břehulí (2)

Ukázka třetihorní flóry (3)

Jedna část pískovny byla těžebně opuštěna již před mnoha lety a značně postoupila sukcesím procesům a zarůstá vřesem (Calluna vulgaris), břízou (Betula pendula), borovicí lesní (Pinus sylvestris) a dalšími druhy, jimž vyhovuje živinami chudé prostředí. Otevřenější část, která představuje asi polovinu území, byla těžbou opuštěna teprve nedávno (začátkem 21. století), a tak sukcesí procesy, byť jsou na pískách bez vrstvy humusu velmi pomalé, ještě nepostoupily do dřevinných fází. A tak se zde nachází různě velké rozvolněné plochy bez vegetace, střídané s enklávami trávníků a hlavně mokřadními a vodními plochami v podobě louží, zatopených drobných depresí, kanálů i větších vodních ploch. Některé jsou hlubší, některé sezóně vysychají. Postupně je osidluje vhodná vegetace, jako psineček (Agrostis sp.), sítinou (Juncus sp.), orobinec (Typha sp.) či rdest vzplývavý (Potamogeton natans). Tyto vlhké až vodní biotopy jsou vhodných místem pro výskyt obojživelníků, kterých je zde udáváno 12 druhů. Jmenujme z nich alespoň skokany (Rana), rosničku obecnou (Hyla arborea), ropuchu krátkonohou (Bufo calamita), čolka obecného (Triturus vulgaris) a především čolka velkého (Triturus cristatus). V lomových stěnách můžeme spatřit během května až srpna malou kolonii břehulí říčních (Riparia riparia), která si zde hloubí dlouhé hnízdní nory. Během dne pak ptáci létají vysoko nad lokalitou, kde chytají drobný hmyz.

Ropucha krátkonohá (4)

Rosnička zelená (5)

Přestože je lokalita chráněna pro výskyt čolka velkého (Triturus cristatus), pískovna má velký geologický význam. Představuje ukázkovou sondu do třetihorních písečných sedimentů, typizovaných jako Starosedelské souvrství (které se těší vysokému geologickému zájmu). V těchto vrstvách nalezneme četné zkameněliny eocénní flóry stálezelených pralesů subtropického pásma. Díky těmto kvalitám je tato světová lokalita zařazena do Česko-německého Geoparku. Na úrovni pískovny, na opačné straně hřbetu přes kopec, se na svazích nad řekou Svatavou nachází táhlá říční terasa s mnoha skalními převisy.

Starší a hlubší nádrž v zarostlejší části (6)

Zarůstající kanály (7)

Čolek velký (Triturus cristatus)
Čolek velký patří dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., mezi kriticky ohrožené druhy a je zároveň prioritním druhem v systému ochrany Natura 2000. Vyskytuje se do poloh 800 m.n.m., častější je ale v nížinách. Nejvíce mu vyhovují neperiodické dobře osluněné větší vodní nádrže, s hloubkou vody přes 50 cm, z části zarostlé pevnou vegetací. Ekologické nároky larev jsou mnohem větší než u dospělců, jsou poměrně citlivé na změny chemismu vody, zvláště na hodnoty pH a chemické znečištění v důsledku chemizace zemědělství a lesního hospodaření. Na jaře zahajuje přechod do vodní fáze života poměrně záhy (již koncem února - začátkem března) a nevrací se k zimování, ani když teplota vody výrazně poklesne. Páření nastává asi 3 týdny po započetí jarní aktivity. Samice většinou záhy po vykladení vodu opouštějí, samci však často zůstávají déle. Metamorfóza larev nastává cca po 3 měsících. Čolek velký přezimuje většinu na souši (může ale přezimovat i ve vodě). Jeho ohrožení spočívá především v nedostatku vhodných nádrží, jejich zarybňování a chemizaci prostředí (především biocidy a ropnými látkami). Hlavní ochranná opatření by měla spočívat v důsledné ochraně stávajících vhodných lokalit a budování možných rozmnožišť.

Čolek velký (8)

Čolek obecný (9)

Proč je potřeba chránit toto území?
• Území je unikátním místem výskytu mnoha vzácných obojživelníků
• Hnízdí zde chráněná břehule říční
• Lokalita je geologickou ukázkou terciérních usazenin
• Písečné usazeniny obsahují množství zkamenělé flóry
• V antropogenní krajině představuje lokalita zajímavý sukcesní prvek

Chráněné druhy:
• Čolek velký (Triturus cristatus)
• Čolek obecný (Triturus vulgaris)
• Ropucha krátkonohá (Bufo calamita)
• Rosnička zelená (Hyla arborea)
• Více se můžete dozvědět na http://stanoviste.natura2000.cz

Jak se sem dostat?
• Po silnici Sokolov - Jindřichovice nebo po turistické cestě Svatava, Podlesí - Luh nad Svatavou, Hřebeny.

Co je zajímavého kolem?
• Lokalita Natura 2000 - Matyáš
• Zámecká zřícenina Hartenberk (Hřebeny) s projektem obnovy a mnoha kulturními akcemi
• Sokolov - zámek, park a mnoho dalších zajímavostí
• Naučná stezka po výsypce - asi 2 km severovýchodně nedaleké Lomnice

Podkladová data „© ČÚZK“

Rozloha: 21,85 ha
Nadmořská výška: cca 465-475 m n.m.
Lokalizace: cca 3 km severozápadně Svatavy, u hlavní silnice Sokolov, Svatava - Jindřichovice
Nejbližší obce: Sokolov - www.mu-sokolov.cz; Svatava, Lomnice
Další informace: www.natura2000.cz; www.geopark.cz

PDF verze (optimalizovaná pro tisk)
Stáhnout zde (3,1MB)