
Na pravém břehu Lomnického rybníka, který teče jižně Lomnice se nachází rozsáhlejší území s několika menšími rybníky. Větší část území byla kdysi výsypkou hnědouhelných dolů, dnes je porostlá lesními porosty. Ve vodním prostředí se rozmnožují některé druhy obojživelníků mezi nimi i čolek velký (Triturus cristatus).


Převážná část plochy je porostlá náhradními lesními porosty, které z větší míry tvoří olše lepkavá (Alnus glutinosa) a další listnáče. Rybníky byly vytvořeny na ploše výsypky, jsou obrostlé porosty a při jejich březích se občas objevuje rákos obecný (Phragmites australis). Samotné rybníky a jejich okolí není nijak zvlášť bohaté na významné rostlinné druhy, zato živočišných je tu dosti. Rybníky jsou vhodným místem pro výskyt obojživelníků. Mezi několika druhy žab se tu bohatě vyskytuje čolek velký (Triturus cristatus). Právě pro významný výskyt tohoto druhu zde byla vytyčena lokalita Natura 2000. Obdobné lokality se nacházejí v blízkém okolí. Některým však hrozí likvidace při zbytkové těžbě zdejších hnědouhelných dolů, a tak tato lokalita je jednou z míst, kde se mohou uplatnit migrující druhy z narušeného okolí.


Čolek velký (Triturus cristatus) se vyskytuje do poloh 800 m.n.m., častější je ale v nížinách.
Nejvíce mu vyhovují neperiodické dobře osluněné větší vodní nádrže, s hloubkou vody
přes 50 cm, zčásti zarostlé pevnou vegetací. Ekologické nároky larev jsou mnohem větší
než u dospělců, jsou poměrně citlivé na změny chemismu vody, zvláště na hodnoty pH a
chemické znečištění v důsledku chemizace zemědělství a lesního hospodaření. Na jaře
zahajuje přechod do vodní fáze života poměrně záhy (již koncem února - začátkem března)
a nevrací se k zimování, ani když teplota vody výrazně poklesne. Páření nastává asi
3 týdny po započetí jarní aktivity. Samice většinou záhy po vykladení vodu opouštějí,
samci však často zůstávají déle. Metamorfóza larev nastává cca po 3 měsících. Čolek
velký přezimuje většinu na souši (může ale přezimovat i ve vodě). Jeho ohrožení spočívá
především v nedostatku vhodných nádrží, jejich zarybňování a chemizaci prostředí
(především biocidy a ropnými látkami). Hlavní ochranná opatření by měla spočívat
v důsledné ochraně stávajících vhodných lokalit a budování možných rozmnožišť.
Tento druh patří dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. mezi kriticky ohrožené druhy a je zároveň
prioritním druhem v systému ochrany Natura 2000.

Stáhnout zde (3,0MB)
