Mezi Slavkovským lesem a Doupovskými horami se nachází několik menších rybničních soustav, které jsou z pohledu ochrany přírody velmi zajímavé. Jedním z těchto zajímavých míst je oblast Velkého lomnického rybníka. Rybník a jeho okolí spolu s nivou Lomnického potoka utváří cenné území ve zdejší rozvolněné krajině. V okolí rybníka to jsou zejména mokřadní a rašelinné biotopy střídané vřesovišti se smilkovými trávníky s výskytem např. prhy arniky (Arnica montana). Na ně navazují bezkolencové louky patřící k nejhodnotnějším v regionu. Podél výrazně meandrujícího potoka s hlubším zaříznutým korytem se nachází pobřežní křovinná vegetace se zaplavovanými vlhkými ladami a pcháčovými loukami, střídané zemědělsky obhospodařovanými kulturnějšími loukami. Na těchto a dalších zdejších loukách často loví luňák červený (Milvus milvus).
Jako nejcennější část území lze považovat okolí samotného Velkého lomnického rybníka a rašelinou březinu
na drobném přítoku Lomnického potoka zvanou Mokřady u Podlesí. V těchto lokalitách je mnoho míst s hojným
výskytem čertkusu lučního, a tedy s potenciálem výskytu hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia) přesahujícího
současný omezený výskyt na lokalitě. Mimo tohoto vzácného druhu se tu můžeme setkat také s dalším neméně vzácným
motýlem, kterým je žluťásek borůvkový (Colias paleano) vázaný svým vývojem na keříčky vlochyně. Ty rostou právě
v zrašelinělém okolí rybníka.
Okolí rybníka je doplněno starými antropogenními dnes již zrašelinělými prohlubněmi, které vytvářejí vzácný biotop
vegetace oligotrofních tůní. Okolní ostřicové porosty doplňuje například mochna bahenní (Potentilla palustris)
a ve vodě početné bublinatky jižní (Utricularia australis). Tu lze nalézt také v litorálu rybníka. Litorál Lomnického
rybníka představuje zajímavý biotop nejen pro rostliny uplatňující se při občasném poklesu hladiny nebo vypuštění
rybníka, setkat se můžeme například s ostřicí českou (Carex bohemica), ale také pro ptactvo, které zde často hnízdí
a hledá potravu. V jarních měsících je to také místo rozmnožování mnoha druhů obojživelníků, zejména čolků velkých
(Triturus cristatus), čolků horských (Triturus alpestris), čolků obecných (Triturus vulgaris), a dalších obojživelníků,
především skokanů. Pravidelně zde loví velcí ptáci jako volavka popelavá (Ardea cinerea) nebo čáp černý (Ciconia nigra).
V druhé polovině 20. století při stavbě nebo obnově rybníka zde byly provedeny rozsáhlé úpravy vodního režimu. Do rybníka byla převedena voda dlouhým dlážděným korytem z Lomnického rybníka, kde v místě odběru vody vznikla nevhodná bariéra pro rybí průchod. Širší okolí rybníka bylo cíleně odvodněno a voda z rašelinných biotopů odvedena mimo rybník do potoka. Vzniklé biotopy se přizpůsobily možnostech a i přes toto omezení vytvořily cenná místa. Odvodnění vlhkých a rašelinných luk neproběhlo pouze v okolí rybníka, ale i na dalších místech současné EVL. Tato místa s narušeným vodním režimem dnes zápolí s výraznějším nástupem náletových dřevin zejména břízy nebo smrku. Především smrk dokáže časem úplně zastínit cenný rašelinný biotop a postupně z něj vytvořit les.
