Krušnohorské plató

• Rozsáhlá rašeliniště s unikátní květenou a zvířenou
• Hluboké horské smrčiny s roklemi a mokřady
• Zachovalé a květnaté horské louky
• Biotop vzácného střevlíka Menetriesova

Typická krušnohorská krajina (1)

Jedná se o rozsáhlé území rašelinných komplexů obklopených horskými smrkovými lesy a loukami leží mezi Božím Darem a Kraslicemi v Krušných horách. Lokalita pokrývá zachovalé náhorní plató pohoří a zahrnuje většinu nejcennějších rašelinišť. Ta jsou v území hojná zejména díky vlhkému a chladnému klimatu. Lokalita se skládá z východní a západní části, které jsou oddělené údolím Blatenského potoka. Jádrové území východní části tvoří národní přírodní rezervace Božídarská rašeliniště, v centru západní části leží připravovaná národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště.

Bříza zakrslá (2)

Na prameništích roste kropenáč vytrvalý (3)

Rašeliniště se zde vyskytují ve formě přechodových rašelinišť s koberci rašeliníků a suchopýrů, drobných květnatých slatin nebo rozsáhlých vrchovišť pokrytých porosty borovice bažinné. Největší vrchoviště většinou zahrnují i otevřenou centrální část s rašelinnými jezírky.
Jezírka mají "bezedný" charakter, plytké dno tvoří jen zčásti rozložené rašeliníky, a proto není radno je využívat ke koupeli. Nejkrásněji jsou rašeliniště zbarvena z podzimu, kdy postupně zrající vegetace hraje mnoha odstíny od zelené a žluté k oranžové až hnědé barvě. Mezi nejvýznamnější vrchoviště patří Mrtvý rybník a Pod Špičákem u Božího Daru, Spáleniště u Bludné, Malé Jeřábí jezero u Jelení, Velký močál, Velké Jeřábí jezero, Volárna, Brumiště a Chaloupecké rašeliniště u Přebuze, Haar u Šindelové. Na rašeliništích žije řada vzácných živočichů, jmenujme vzácné střevlíky (Carabus menetriesii, Carabus nitens) nebo tetřeva hlušce. Specifické rostlinstvo rašelinišť reprezentují hmyzožravé rosnatky, keříčky klikvy, kyhanky nebo šichy a koberce rašeliníků, suchopýrů a ostřic.
Obvod rašelinišť většinou pokrývají velmi hodnotné porosty podmáčených a rašelinných smrčin, jejichž reprezentativnost a plošné zastoupení jsou v rámci České republiky srovnatelné jen se Šumavou. Bohužel až do současnosti byly tyto porosty z hospodářských důvodů intenzivně odvodňovány.

Zdejší rašelinné smrčiny (4)

Vrchovištní jezírko (5)

Hojně zastoupená v rámci lokality jsou i louky, typy na úživnějších stanovištích jsou nazývány jako louky trojštětové, typy chudých a mělkých půd se podle dominantního druhu trávy jmenují louky smilkové. Květnaté a podmáčené louky hostí řadu vzácných rostlin včetně vstavačovitých, jmenujme kropenáč vytrvalý, vstavač (prstnatec) Fuchsův, běloprstku bělavou, prhu chlumní - arniku nebo vratičku měsíční.
Velmi specifickým stanovištěm, dosti unikátním z hlediska rostlin i živočichů jsou vřesoviště s převahou keříčků vřesu, šichy, vlochyně nebo břízy trpasličí. Ta vznikají jednak na kdysi odtěžených rašeliništích, jednak na odvalech a výsypkách starých důlních děl. Osídluje je s oblibou starobylá čeleď plavuní, kterých lze na některých lokalitách najít až 6 druhů v obrovském množství. Málokdo ví, že se v minulosti spóry plavuní využívaly jako pojivo do lékařských pilulek. Vřesoviště poskytují životní prostor žluťáskovi borůvkovému, tetřívkovi obecnému, kosovi horskému (též nazývaný kolohřivec) nebo zmiji obecné.
Pozůstatky hlubinného dobývání kovů, opuštěné štoly, jsou velmi významné jako zimoviště netopýrů.

Rašelinné prostředí dokáže zadržovat velké množství vody (6)

Proč je potřeba chránit toto území?
• Je to jedinečný komplex horských rašelinišť a lesů nejen v rámci regionu, ale i v rámci střední Evropy
• Jedná se o botanicky velmi cenné území s řadou vzácných druhů rostlin - rostou zde rosnatka anglická, tučnice obecná, kropenáč vytrvalý, prstnatec Fuchsův, plavuníky, zdrojovky
• Odlehlá rašeliniště poskytují útočiště řadě velmi vzácných druhů živočichů, žije zde tetřev hlušec, tetřívek obecný, kos horský, střevlík (Carabus nitens), žluťásek borůvkový
• Celé území je klíčové pro vodní režim celého regionu, funguje jako přirozený rezervoár s obrovskou schopností zadržovat vodu

Chráněné biotopy:
• Horské třtinové smrčiny
• Horské papratkové smrčiny
• Podmáčené smrčiny
• Rašelinné smrčiny
• Otevřená vrchoviště
• Vrchovištní šlenky
• Vrchoviště s klečí (Pinus mugo)
• Přechodová rašeliniště a nevápnitá mechová slatiniště
• Horské trojštětové louky
• Sekundární podhorská a horská vřesoviště
• Podhorské až horské smilkové trávníky

Orchidej běloprstka bělavá (7)

Ve vlhkých údolích roste pryskyřník platanolistý (8)

Typické horské vrchoviště (9)

Chráněné druhy rostlin:
• Běloprstka bělavá (Leucorchis albida)
• Blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris)
• Bříza trpasliční (Betula nana)
• Jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora)
• Klikva bahenní (Oxycoccus palustris)
• Koprník štětinolistý (Meum athamanticum)
• Kropenáč vytrvalý (Swertia perennis)
• Kyhanka sivolistá (Andromeda polyfolia)
• Měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva)
• Ostřice chudokvětá (Carex pauciflora)
• Ostřice mokřadní (Carex limosa)
• Ostřice šlahounovitá (Carex chordorhiza)
• Plavuň pučivá (Lycopodium annotinum)
• Plavuník alpský (Diphasiastrum alpinum)
• Plavuník isslerův (Diphasiastrum isslerii)
• Plavuník zploštělý (Diphasiastrum complanatum)
• Plavuňka zaplavovaná (Lycopodiella innudata)
• Prha chlumní (Arnica montana)
• Prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii)
• Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)
• Prstnatec májový rašelinný (Dactylorhiza majalis subsp. turfosa)
• Rosnatka anglická (Drosera anglica)
• Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia)
• Rozchodník huňatý (Sedum villosum)
• Šicha černá (Empetrum nigrum)
• Tolije bahenní (Parnasia palustris)
• Tučnice obecná (Pinguicula vulgaris)
• Vítod douškolistý (Polygala serpylifolia)
• Vranec jedlový (Huperzia selago)
• Vratička heřmánkolistá (Botrychium matricariafolium)
• Vratička měsíční (Botrichium lunaria)
• Vrba plazivá (Salix repens)
• Všivec bahenní (Pedicularis palustris)
• Všivec lesní (Pedicularis sylvatica)
• Zdrojovka potoční (Montia halii)
• Zdrojovka prameništní (Montia fontana)

V rašeliníku rostou i houby (10)

V lesích žije vzácný tetřívek (11)

Chráněné druhy živočichů:
• Bekasina otavní (Galinago galinago)
• Bělořit šedý (Oenanthe oenanthe)
• Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra)
• Čáp černý (Ciconia nigra)
• Čmelák (Bombus sp.)
• Čolek horský (Triturus alpestris)
• Čolek obecný (Triturus vulgaris)
• Chřástal polní (Crex crex)
• Jestřáb lesní (Accipiter gentilis)
• Ještěrka obecná (Lacerta agilis)
• Ještěrka živorodá (Zooteca vivipara)
• Kos horský (Turdus torquatus)
• Krahujec lesní (Accipiter nisus)
• Krkavec velký (Corvus corax)
• Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum)
• Majka (Meloe sp.)
• Moták pochop (Cirkus aeruginosus)
• Mravenec lesní (Formica rufa)
• Netopýr černý (Barbastella barbastellus)
• Netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus)
• Netopýr velký (Myotis myotis)
• Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes)
• Ropucha obecná (Bufo bufo)
• Rys ostrovid (Lynx lynx)
• Slepýš křehký (Anguis fragilis)
• Sluka lesní (Scolopax rusticola)
• Střevle potoční (Phoxinus phoxinus)
• Střevlík (Carabus nitens)
• Střevlík Menetriesův (Carabus menetriesii)
• Sýc rousný (Aegolius funereus)
• Tetřev hlušec (Tetrao urogallus)
• Tetřívek obecný (Tetrao tetrix)
• Ťuhýk obecný (Lanius collurio)
• Užovka obojková (Natrix natrix)
• Veverka obecná (Sciurus vulgaris)
• Vlaštovka obecná (Hirundo rustica)
• Vodouš kropenatý (Tringa torquatus)
• Vranka obecná (Cottus gobio)
• Výr velký (Bubo bubo)
• Zmije obecná (Vipera berus)
• Žluna šedá (Picus canus)
• Žluťásek borůvkový (Colias palaeno)
• Více se můžete dozvědět na http://stanoviste.natura2000.cz

Krajina kolem vrchu Špičák (12)

Jak se sem dostat?
• Do obcí Nové Hamry, Pernink, Horní Blatná a Potůčky vede železnice z Karlových Varů.
  Do obcí Přebuz a Stříbrná jezdí pravidelně autobus z Kraslic, do ostatních obcí po obvodu lokality jezdí linky z Karlových Varů a Ostrova.
  Napříč celým územím vede Krušnohorská lyžařská magistrála, řada stezek pro pěší a pro cyklisty.

Co je zajímavého kolem?
• Vodní dílo Blatenský kanál
• Rozhledny na Tisovském a Blatenském vrchu
• Čedičové lomy se sloupcovým rozpadem čediče (kamenné varhany) u Ryžovny
• Stará důlní díla (štoly, propady, jámy, sejpy) v celé oblasti
• Vodárenská nádrž Myslivny
• Nejvyšší sopku ve střední Evropě (Špičák)
• Běžecký areál Eduard
• Sjezdové areály Bublava, Pernink, Nové Hamry, Neklid, Jáchymov
• Pozůstatky lágrů z 50. let (Rovnost, Barbora)
• Zachovalá architektura horských hornických městeček
• Přírodní parky Zlatý kopec a Jelení vrch
• Pozůstatky zaniklých obcí Jelení a Chaloupky
• Odtěžená rašeliniště u Přebuze a Abertam
• Extrémně kyselé vodní nádrže Mrtvý rybník a Lícha

Podkladová data „© ČÚZK“

Podkladová data „© ČÚZK“

Rozloha: 11 779,60 ha
Nadmořská výška: cca 940-1115 m n.m.
Lokalizace: lokalita zaujímá náhorní planinu Krušných hor mezi Božím Darem a Přebuzí s přerušením v oblasti Horní Blatné
Nejbližší obce: Stříbrná, Přebuz, Nové Hamry, Horní Blatná, Pernink, Potůčky, Abertamy, Boží Dar, Jáchymov
Další informace: www.natura2000.cz

PDF verze (optimalizovaná pro tisk)
Stáhnout zde (4,2MB)