
Území se nachází ve vrcholové části Slavkovského lesa a svým charakterem vytváří typickou podobu zdejších podmáčených biotopů. Terén je mírně zvlněn a ve sníženinách s větším množstvím vody se vyvíjí zrašelinělé louky. Celá plocha je pramenným místem jednoho z dvou pramenů Lobezského potoka. Z tohoto území voda odtéká západním směrem aby se asi po 2 km spojila s druhým přítokem a vytvořila silný potok tekoucí do Ohře.
Plochy území byly v minulosti silně ovlivněny rozsáhlými melioracemi, které ze zdejší krajiny odvedly značnou část vody. Po ústupu těchto negativních činností (v 90.letech 20.století) se do pramenné oblasti vrací přirozený vodní režim. Ten stabilizují rostlinná společenstva vázaná na vysokou hladinu spodní vody, jsou jimi nejčastěji pcháčové louky někdy, na mokřejších místech, střídány tužebníkovými lady. Na mnoha místech se v podmáčených společenstvech objevují mokřadní vrbiny, keře jsou rozvolněny po ploše a nebo vytvářejí souvislejší porosty. Právě tyto rozvolněné vrbové porosty jsou typické pro náhorní zvlněnou rovinu Slavkovského lesa. Z vzácných vrb se na lokalitě ojediněle vyskytuje vrba rozmarýnolistá (Salix rozmarinifolia) a vrba plazivá (Salix repens). Druhovou rozmanitost doplňují keříčky vlochyně (Vacciniuim uliginosum) a místy vřes obecný (Calluna vulgaris). Tam, kde je zem sušší, se uplatňují podhorské smilkové trávníky se smilkou (Nardus stricta) a prhou arnikou (Arnica montana).
Před časem zde byl pojezdovou technikou stržen na menší ploše vegetační drn a podél mělkých kolejí se zadrženou vodou se uchytily hmyzožravé tučnice obecné (Pinguicula vulgaris). Ze vzácných a chráněných druhů rostlin zde najdeme ještě taktéž hmyzožravou rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), klikvu bahenní (Oxycoccus palustris) či všivec lesní (Pedicularis sylvatica). Přibližně uprostřed plochy je také jeden starý zazemňující rybník, zarůstá vegetací a dnes je téměř bez volné hladiny, který zvyšuje krajinou a rostlinou diverzitu.
Na polovlhkých loukách roste hojně čertkus lesní (Succisa pratensis), druh
významný pro toto území a v podstatě důvod pro ochranu. Na tuto rostlinu je
totiž potravně vázáno vývojové stádium housenky ohroženého motýla hnědáska chrastavcového.
Výskyt čertkusu je vázán na vhodná stanoviště, která nejsou odvodňována a jsou
extensivně obhospodařovaná pastvou nebo sečením, tzn., že louka nestihne zarůst
vysokou vegetací či náletovými dřevinami. Protože však v minulosti tento typ
vlhkých luk z krajiny téměř vymizel díky odvodňování na jedné straně a absenci
drobného hospodaření, vymizela i rostlina podstatná pro vývoj hnědáska chrastavcového.
Tento hnědásek se na území Česka vyskytuje pouze na několika málo lokalitách širšího
Karlovarska, přestože byl v minulosti pravděpodobně rozšířenější. Jeho mizení je
dnes celoevropským problémem.
Vedle vzácného hnědáska se zde vyskytuje také vzácný žluťásek borůvkový
(Colias paleano) vázaný pro změnu na vlochyni (Vacciniuim uliginosum),
která se roste na zrašelinělých lokalitách. Z fauny to samozřejmě nejsou jen motýli,
kteří zde žijí, ale pro nedostupnost terénu a tím pádem klidné území, je zde možné
spatřit nebo zaslechnout chřástala polního (Crex crex) a bekasinu otavní (Gallinago gallinago).
Stáhnout zde (3,1MB)
