
Rašelinný komplex se nachází v severní polovině Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, západně od obce Krásno, a to na náhorní rovině pod vrchem Špičák. Tento komplex zahrnuje v minulosti těženou plochu vrchoviště zvaného V borkách a na něj navazující okrajové rašeliniště a podmáčené smrčiny. Toto podmáčené prostředí přirozeně odvodňuje zde pramenící Komáří potok tekoucí severním směrem do Stoky nad Loktem.
Po tisíce let zde bylo otevřené rašeliniště, které nebylo porostlé lesními dřevinami. Do druhé poloviny dvacátého století patřilo k nejvýraznějšímu rašeliništi Slavkovského lesa. Koncem minulého století však do života vrchoviště zasáhl člověk a začal povrchově a velkoplošně těžit rašelinu na několika desítkách hektarů. Tímto zásahem narušil vodní systém vrchoviště a téměř zničil jedno z nejrozsáhlejších vrchovišť ve Slavkovském lese. Koncem století zde dochází k ukončení těžby a postupné pomalé a přirozené obnově funkcí. Na odkryté ploše dochází k pomalým sukcesním procesům, odtěžené plochy osidluje vřes obecný (Calluna vulgaris), vlochyně (Vaccinium uliginosa) a brusinka (Vaccinium vitis-idaea). Ve starých kanálech se rozrůstá rašeliník (Sphagnum sp.) a zadržuje tak vodu, čímž stoupá vodní hladina ku prospěchu dalšího vývoje celého rašeliniště. Na vlhkých místech se opět objevuje suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) i suchopýr pochvatý (Eriophorim vaginatum). Lze předpokládat, že po mnoha desetiletích se zde vytvoří biotop, který bude blízký nebo alespoň podoben tomu, který zde byl kdysi, a který bude plnit stabilizační funkce v krajině, především stabilizaci vodního režimu a návrat původním druhům flóry a fauny. K tomuto návratu může velmi dobře posloužit zachovalý zbytek původního vrchoviště, který byl ponechán na severovýchodním okraji rašelinné plochy a nebyl nikdy odvodněn. Tato nenarušená část je tvořená vrchovištěm s borovicí blatkou (Pinus rotundata), vrchovištními šlenky a okrajovým laggem. Roste zde mnoho typických rostlinných zástupců těchto biotopů: rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), kyhanka sivolistá (Andromeda polyfolia), šicha černá (Empetrum nigrum) a mnoho dalších druhů včetně zástupců významných mechorostů.
Kanál plný vody a rašeliníku odděluje těženou pochu od zachovalého rašeliniště (4)
Rašeliník s tobolkou (5)
Nejsou to však pouze rašelinná společenstva samotné vrcholové plochy, ale i
společenstva podél již zformovaného Komářího potoka v západní části území. Zde se
střídají slatiništní společenstva s podmáčenými tužebníkovými loukami a také sušší
smilkové trávníky s prhou arnikou (Arnica montana).
Na rašeliništní společenstva jsou vázány i mnohé živočišné druhy, které se sem
snad postupně vracejí. Například zde můžeme ojediněle spatřit motýla žluťáska
borůvkového (Colias paleano) vázaného na vlochyni (Vaccinium uliginosum).
Rosnatka okrouhlolistá (6)
Interiér otevřeného vrchoviště (7)

Stáhnout zde (3,3MB)
