Kaňon řeky Ohře se nachází mezi Loktem a Karlovými Vary. Ve středu této dlouhé a klikaté linie jsou známé Svatošské skály, vypreparované skalní město tyčící se nad levým břehem řeky. Prudké svahy jsou často skalnaté a pokryté ve velké míře přirozenými lesy s výraznou druhovou strukturou. Jsou to hlavně suťové lesy na balvanitém podkladu, bory na skalách a bučiny na prudkých svazích. V údolí je to zase také olšový luh v úzkém pruhu podél toku řeky. V druhově bohatých lesních porostech se vyskytuje množství bylinných druhů, z nichž je mnoho vzácných.
Klikatící se kaňon řeky je hluboký místy až 250 m a prudké svahy jsou
téměř neschůdné. Právě na takovýchto místech, kde jsou četné balvany, kamenné
proudy a jiný suťový materiál s velkým množstvím humózních vlhkých půd, se vyvinuly
velmi kvalitní porosty suťových lesů. Věkově strukturované stromové patro je
tvořeno javorem klenem (Acer pseudoplatanus), lípou srdčitou (Tilia cordata),
jilmem drsným (Ulmus glabra) a dalšími vhodnými druhy.
Suťový les má velmi bohaté keřové patro, ve kterém stromy zmlazují a ve kterém
roste mnoho dalších významných druhů jako je například rybíz alpský (Ribes alpinum)
nebo líska obecná (Coryllus avellana). Pro bylinné patro suťových lesů jsou typické
například udatna lesní (Aruncus vulgaris) nebo bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis).
Vedle suťových lesů se ve velkém množství vyskytují bučiny, a to bučiny kyselé
i druhově bohatší bučiny květnaté. Kyselé neboli acidofilní bučiny tvoří větší
část a kromě buku lesního (Fagus sylvatica) mezi stromy roste ještě například i
jedle bělokorá (Abies alba). Tyto bučiny doplňují typické bylinné druhy jako
borůvka (Vaccinium myrtillus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) nebo
trávy třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a bika hajní (Luzula luzuloides).
Druhově bohatší květnaté bučiny na živinami bohatších půdách jsou sice plošně
menší než předchozí, ale vyskytují se v nich často vzácnější druhy, jako tráva
ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera),
samorostlík klasnatý (Actaea spicata), keře lýkovce jedovatého (Daphne mezereum),
vraní oko čtyřlisté (Paris qadrifolia), rybízu alpského (Ribes alpinum), zimolezu
černého (Lonicera nigrum) a mnoho dalších rostlinných druhů. Na skalách jsou
izolované reliktní bory s pokroucenými borovicemi lesními (Pinus sylvestris) a a
při úpatí svahů jsou vyvinuty hercynské dubohabřiny s lípou srdčitou (Tilia cordata),
dubem letním (Quercus robur), habrem obecným (Carpinus betulus). V jejich bylinném
patře se na jaře setkáme s nádherným, tzv. jarním aspektem, kde brzy na jaře vykvete
větší množství atraktivních rostlin jako dymnivka (Corydalis sp.), jaterník podléška
(Hepatica nobilis), sasanka hajní (Anemone nemorosa).
Ve výčtu rostlin bychom mohli ještě dlouho pokračovat, zmiňme však ještě významné
porosty vřesovce pleťového (Erica carnea) a zimostrázku alpského (Polygala chamaebuxus)
v prosvětlených borových porostech vrcholových částí kaňonu. Výrazná vegetace roste
také na skalách, četné jsou různé druhy kapradin, například osladič obecný
(Polypodium vulgare).
Podél řeky vede využívaná turistická cesta, která prochází často olšovými porosty,
ve kterých stejně jako v dubohabřině se na jaře setkáme s jarním vegetačním aspektem,
kdy zde kvete prvosenka vyšší (Primula elatior), křivatcem žlutým (Gagea lutea),
sasankou hajní (Anemone nemorosa). Rostou-li zde sněženka podsněžník (Galannthus nivalis)
a bledule jarní (Leucojum verum), patří tyto rostliny k zde nepůvodním, které sem
v minulosti připlavila velká voda z pěstovaných kultur.
Neprůstupné lesy jsou ideálním prostředím pro výskyt mnohých zástupců živočišné říše,
především ptactva. Ve starých stromech najde hnízdní možnosti doupní ptáci, jako
strakapoud velký (Dendrocopus major). Na řece můžeme zahlédnout lovit ledňáčka
říčního (Alcedo athis) a v zimě severské hosty morčáka velkého (Mergus merganser).
Skalní město Svatošské skály jsou vyhledávaným horolezeckým terénem a řeka Ohře je zase
velmi využívaná vodácky.
Stáhnout zde (4,1MB)
