Kaňon Ohře

• Kaňonovité a skalnaté údolí velké řeky
• Rozsáhlé lesy - suťové lesy, bučiny a bory
• Řada chráněných rostlin a živočichů

V hlubokém kaňonu se klikatí řeka Ohře (1)

Kaňon řeky Ohře se nachází mezi Loktem a Karlovými Vary. Ve středu této dlouhé a klikaté linie jsou známé Svatošské skály, vypreparované skalní město tyčící se nad levým břehem řeky. Prudké svahy jsou často skalnaté a pokryté ve velké míře přirozenými lesy s výraznou druhovou strukturou. Jsou to hlavně suťové lesy na balvanitém podkladu, bory na skalách a bučiny na prudkých svazích. V údolí je to zase také olšový luh v úzkém pruhu podél toku řeky. V druhově bohatých lesních porostech se vyskytuje množství bylinných druhů, z nichž je mnoho vzácných.

Na prudkých svazích jsou nejčastějším
porostem bučiny (2)

V druhově bohatých bučinách roste
i ječmenka evropská (3)

Klikatící se kaňon řeky je hluboký místy až 250 m a prudké svahy jsou téměř neschůdné. Právě na takovýchto místech, kde jsou četné balvany, kamenné proudy a jiný suťový materiál s velkým množstvím humózních vlhkých půd, se vyvinuly velmi kvalitní porosty suťových lesů. Věkově strukturované stromové patro je tvořeno javorem klenem (Acer pseudoplatanus), lípou srdčitou (Tilia cordata), jilmem drsným (Ulmus glabra) a dalšími vhodnými druhy.
Suťový les má velmi bohaté keřové patro, ve kterém stromy zmlazují a ve kterém roste mnoho dalších významných druhů jako je například rybíz alpský (Ribes alpinum) nebo líska obecná (Coryllus avellana). Pro bylinné patro suťových lesů jsou typické například udatna lesní (Aruncus vulgaris) nebo bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis). Vedle suťových lesů se ve velkém množství vyskytují bučiny, a to bučiny kyselé i druhově bohatší bučiny květnaté. Kyselé neboli acidofilní bučiny tvoří větší část a kromě buku lesního (Fagus sylvatica) mezi stromy roste ještě například i jedle bělokorá (Abies alba). Tyto bučiny doplňují typické bylinné druhy jako borůvka (Vaccinium myrtillus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) nebo trávy třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a bika hajní (Luzula luzuloides). Druhově bohatší květnaté bučiny na živinami bohatších půdách jsou sice plošně menší než předchozí, ale vyskytují se v nich často vzácnější druhy, jako tráva ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), keře lýkovce jedovatého (Daphne mezereum), vraní oko čtyřlisté (Paris qadrifolia), rybízu alpského (Ribes alpinum), zimolezu černého (Lonicera nigrum) a mnoho dalších rostlinných druhů. Na skalách jsou izolované reliktní bory s pokroucenými borovicemi lesními (Pinus sylvestris) a a při úpatí svahů jsou vyvinuty hercynské dubohabřiny s lípou srdčitou (Tilia cordata), dubem letním (Quercus robur), habrem obecným (Carpinus betulus). V jejich bylinném patře se na jaře setkáme s nádherným, tzv. jarním aspektem, kde brzy na jaře vykvete větší množství atraktivních rostlin jako dymnivka (Corydalis sp.), jaterník podléška (Hepatica nobilis), sasanka hajní (Anemone nemorosa).

Ojediněle se v reliktních borech objevuje vřesovec pleťový (4)

Vraní oko čtyřlisté (5)

Ve výčtu rostlin bychom mohli ještě dlouho pokračovat, zmiňme však ještě významné porosty vřesovce pleťového (Erica carnea) a zimostrázku alpského (Polygala chamaebuxus) v prosvětlených borových porostech vrcholových částí kaňonu. Výrazná vegetace roste také na skalách, četné jsou různé druhy kapradin, například osladič obecný (Polypodium vulgare).
Podél řeky vede využívaná turistická cesta, která prochází často olšovými porosty, ve kterých stejně jako v dubohabřině se na jaře setkáme s jarním vegetačním aspektem, kdy zde kvete prvosenka vyšší (Primula elatior), křivatcem žlutým (Gagea lutea), sasankou hajní (Anemone nemorosa). Rostou-li zde sněženka podsněžník (Galannthus nivalis) a bledule jarní (Leucojum verum), patří tyto rostliny k zde nepůvodním, které sem v minulosti připlavila velká voda z pěstovaných kultur.
Neprůstupné lesy jsou ideálním prostředím pro výskyt mnohých zástupců živočišné říše, především ptactva. Ve starých stromech najde hnízdní možnosti doupní ptáci, jako strakapoud velký (Dendrocopus major). Na řece můžeme zahlédnout lovit ledňáčka říčního (Alcedo athis) a v zimě severské hosty morčáka velkého (Mergus merganser). Skalní město Svatošské skály jsou vyhledávaným horolezeckým terénem a řeka Ohře je zase velmi využívaná vodácky.

Skalní dominantou jsou Svatošské skály (6)

Kaňon je plný menších skalek (7)

Pohled do kaňonu řeky z jedné z vyhlídek (8)

Vzrostlé jedle patří k původním stromům (9)

Proč je potřeba chránit toto území?
• Je to rozsáhlé území s přirozenými lesními porosty, mnohdy ojedinělými a vzácnými
• V přirozených lesích žije spousta ptačích druhů
• Zdejší lesy jsou velmi druhové bohaté
• Široké spektrum bylinného zastoupení vzácných a ohrožených druhů rostlin
• Geologickou historií vymodelované území s četnými skalnatými partiemi

Chráněné biotopy:
• Suťové lesy
• Acidofilní bučiny
• Květnaté bučiny
• Hercynské dubohabřiny
• Údolní jasanovo-olšové luhy
• Makrofytní vegetace vodních toků
• Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin
• Více se můžete dozvědět na http://stanoviste.natura2000.cz

Jak se sem dostat?
• Po řece na lodi, pěšky z Lokte směrem po proudu řeky, z Karlových Varu směrem proti proudu řeky.

Co je zajímavého kolem?
• Loket je město s fascinující historickou kulisou, je zde celoročně otevřený středověký hrad
• Na severním okraji území u Karlových Varů se nachází archeologická rezervace
• Loketská obora se zvěří nad Loktem
• Horní Slavkov - staré hornické město
• Územím vede naučná stezka z Tašovic u Karlových Varů do obce Hory

Podkladová data „© ČÚZK“

Rozloha: 339,52 ha
Nadmořská výška: cca 375-650 m n.m.
Lokalizace: cca 1 km severovýchodně Lokte, 3 km jižně Tašovic u Karlových Varů
Nejbližší obce: Loket - www.loket.cz; Karlovy Vary, Hory
Další informace: www.natura2000.cz

PDF verze (optimalizovaná pro tisk)
Stáhnout zde (4,1MB)