
Lokalita představuje komplex přirozených rostlinných společenstev v pramenné oblasti řeky Teplá. V mělkém údolí jednoho z přítoků Teplé a při severním okraji vodní nádrže Podhora jsou mezi starými rybníčky vyvinuty biotopy mokřadních společenstev s mnoho zvláště chráněnými druhy rostlin a s výskytem hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia) a dalších vzácných druhů fauny.


Nad vodní nádrží Podhora jsou v údolí jednoho z menších přítoků Teplé mezi starými
rybníčky soustředěny kvalitní rostlinné biotopy vázané na vlhké prostředí. Tyto biotopy
jsou tvořeny především vlhkými pcháčovými loukami a vlhkými tužebníkovými lady,
ve kterých převládají rostliny typické pro tyto biotopy, jako například rdesno hadí
kořen (Bistorta major) spolu s ostřicí černou (Carex nigra), kozlíkem dvoudomým (Valeriana dioica),
skřípinou lesní (Scirpus sylvatica), kuklíkem potočním (Geum rivale), ale také s
orchidejemi prstnatcem Fuchsovým (Dactylorhiza fuchsii), prstnatcem májovým
(Dactylorhiza majalis) a kruštíkem bahenním (Epipactis palustris) a mnoha dalšími
rostlinami. Na nejvlhčích místech se často setkáme s vachtou trojlistou
(Menyanthes trifoliata), mochnou bahenní (Potentilla palustris), blatouchem bahenním
(Caltha palustris). Na některých místech tyto společenstva přecházejí v zrašelinělé
biotopy blížící se přechodový údolním rašeliništím a nevápnitým mechovým slatiništím.
Tyto biotopy s porosty suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium) najdeme hlavně
ve východní polovině území. Kolem starých rybníčků, které postupně zazemňují jsou
soustředěny porosty vysokých ostřic tvořící neprůstupná, silně zamokřená místa. Někdy
jsou vlhké biotopy také tvořeny vlhkými bezkolencovými loukami s bezkolencem rákosovitým
(Molinia arundinacea) a další vyšší vegetací. V některých vlhkých společenstvech roste
čertkus luční (Succisa pratensis), rostlina významná pro zdejší existenci motýla
hnědáska chrastavcového.
Při okrajích vlhkých biotopů se občas nacházejí smilkové trávníky se smilkou tuhou
(Nardus stricta) a s prhou arnikou (Arnica montana). Místy se v loukách objevují nálety
smrku nebo izolované keře vrb (Salix sp.).


Zdejší výskyt hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia) je natolik významný, že
na jeho základě bylo území vyhlášeno lokalitou Natura 2000. Hědásek chrastavcový patří
mezi prioritní živočišné druhy v evropské soustavě Natura 2000 a jeho výskyt na několika
lokalitách v Karlovarském kraji patří mezi západní okraj jeho rozšíření. Na našem území
byl kdysi daleko hojnější, vyskytoval se na extenzivně obhospodařovaných vlhkých loukách,
kde rostl čertkus luční (Succsisa pratensis). Vzhledem k omezení kosení vlhkých luk,
došlo k jejich částečné přeměně což vyvolalo výrazný ústup hnědáska chrastavcového.
Hnědásek totiž klade svá vajíčka pouze na rostlin čertkusu lučního (Succisa pratensis),
který je roste na vlhkých loukách, které jsou nějak narušovány, například kosením,
rozrušováním drnu apod. Čertkus tak v minulosti dosti vymizel, tedy spíše vymizely
vhodné vlhké louky. Naštěstí zdejší lokalita patří mezi nejpočetnější co do výskytu
hnědáska.
Ani výskyt dalších druhů fauny zde není zanedbatelný. Na této lokalitě a v okolí byl
potvrzen výskyt bekasiny otavní (Gallinago gallinago), pravidelně se zde objevuje na
zimním tahu volavka bílá (Egretta alba).



Stáhnout zde (3,1MB)
