
V ašském výběžku při hranici s Německem jsou podél potoků Bystřina a Lužní potok soustředěny mokřadní společenstva místy zrašeliňující, na které navazují v širší nivě obou potoků lesní porosty. Jsou to hlavně smrčiny, které místy také někdy zrašeliňují. Důvodem k ochraně lokality je výskyt vzácné perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), která má v obou potocích a jejich přítocích jedno z posledních lokalit rozšíření ve střední Evropě. Spolu s perlorodkou zde žije i mihule potoční (Lampetra planeri) nebo rak říční (Astacus astacus). Na vhodných stanovištích, kde roste čertkus luční (Succisa pratensis) se rozmnožuje vzácný motýl hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia).


Bystřina je potok, který teče od východu k západu, kde se u hranic s Německem stéká s delším Lužním potokem tekoucím od jihu taktéž podél státních hranic. Především horní tok Lužního potoka je hojný na krátké přítoky tvořící rozsáhlou pramennou oblast porostlou smrkovými porosty. Smrčiny jsou často kulturní s ojedinělými fragmenty podmáčených smrčin, a několika menšími přechodovými rašeliništi. Rašelinné biotopy jsou místem výskytu rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), klikvy bahenní (Oxycoccus palustris), rostlin typických pro takováto stanoviště. Obdobné zrašelinělé biotopy se vytvořily z ostřicových porostů a pcháčových luk v samotné nivě potoků, kde se vyskytují i další typické rostliny zrašelinělých stanovišť jako vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), drobný pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), mochna bahenní (Comarum palustre) a další vzácné druhy. Na sušších místech se mohou uplatňovat podhorské smilkové trávníky, ve kterých může růst vzácný vítod douškolistý (Polygala serpylifolia) nebo prha arnika (Arnica montana). Přestože jde často jen o okrajová společenstva v nivě potoků, existence vzácných a chráněných druhů rostlin je zde dosti velká. V mírně proudící vodě se vyskytuje relativně hojně vzácný rdest rdesnolistý (Potamogeton polygonifolius), který v česku roste pouze v ašském výběžku. Podél potoků jsou samozřejmostí olšové lemy a porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea).


Právě potoky, které jsou oligotrofní, jsou domovem velmi vzácného měkkýše perlorodky
říční (Margaritifera margaritifera), jejíž výskyt je závislý na složitých ekologických
vazbách v celém povodí. Perlorodka vyžaduje oligotrofní vody, tzn. málo úživné vody, ve kterých se živí
vodním detritem. Stabilitu vody zaručují stabilizované lesní a luční biotopy v blízkosti
potoků a v podstatě v celém jejich povodí. Ani toto však nestačí pro zdárné rozmnožovaní těchto
měkkýšů, neboť pro vývoj larev je potřeba existence pstruha potočního nebo i lososa
obecného, v jejichž žábrech se larvy dočasně vyvíjejí. A právě proto je potřeba zachovat
nejen samotný tok, ale celou nivu i s vlastní pramennou oblastí.
Perlorodka je podle zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.) kriticky
ohroženým druhem. Pro záchranu tohoto druhu je na lokalitě prováděn dlouhodobý
záchranný program a perlorodka je pod důkladným dozorem.

Ve vodě je neméně významný výskyt mihule potoční (Lampetra planeri), zástupce
kruhoústých, která ke zdárnému životu potřebuje bahnité a písčité náplavy, kde se
vyvíjí její larvy. I výskyt raka říčního (Astacus astacus) patří k nezanedbatelným.
Na vlhčích loukách se může objevit čertkus luční (Succisa pratensis), rostlina, na
kterou je vázán žír housenek vzácného motýla hnědáska chrastavcového. Tento nenápadný
druh je na výrazném existenčním ústupu vzhledem k charakteru hospodaření na vlhkých
loukách v minulém století a Karlovarský kraj je s několika lokalitami (téměř všechny jsou chráněny
Naturou 2000) jediným místem výskytu tohoto motýla v ČR.
Tato lokalita je z části totožná s již chráněnými Národní přírodní rezervací Lužní
potoka a přírodní rezervací Bystřina. Naturová lokalita spojuje obě rezervace
dohromady a zároveň zahrnuje i podstatné přítoky a pramennou oblast Lužního potoka.



Stáhnout zde (3,2MB)
