Bečovské lesní rybníky

• Kaskáda extenzivně obhospodařovaných lesních rybníků
• Zrašelinělé břehy se vzácnou vegetací
• Stabilní populace raka říčního a střevle potoční

Celkový pohled na lokalitu (1)

Lokalita leží v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les asi 2,5 km severozápadně od Bečova nad Teplou. Tvoří jí kaskáda lesních rybníků, mokřadní a rašelinné společenstva na rybníky navazující a oligotrofní louky v lesních lemech.

Bublinatka jižní s lapacími měchýřky (2)

Květ bublinatky jižní (3)

Území leží uvnitř kompaktního lesního celku rozkládajícího se mezi Bečovem, Hlinkami a Odolenovicemi. Relativně vysoká nadmořská výška a omezeně propustné podloží vytvářejí vhodné podmínky pro rozvoj podmáčených smrčin a smrkových olšin s drobnými rašeliništi. Rašelinná společenstva se vytvářejí i na březích všech rybníků kaskády. Samotné vodní plochy jsou málo úživné a napájené čistou vodou. Tyto faktory spolu s nízkou rybí obsádkou umožňují existenci bohatých populací raka říčního (Astacus fluviatilis) a střevle potoční (Phoxinus phoxinus). Oba tyto druhy jsou indikátory nejkvalitnějších vodních ekosystémů. V území se vyskytuje i řada vzácných druhů obojživelníků - čolek horský (Triturus alpestris), čolek obecný (Triturus vulgaris), skokani ze skupiny zelených, skokan hnědý (Rana temporaria) a další druhy. Obojživelníci tvoří prostřený stůl pro pravidelně lovícího čápa černého (Ciconia nigra) a volavku popelavou (Ardea cinerea).
V mělkých zrašeliněných okrajích rybníků se vyskytují hmyzožravé (přesněji planktonožravé) rostliny bublinatky. Kromě poměrně časté bublinatky jižní (Utricularia australis) zde najdeme i vzácnou bublinatku menší (Utricularia minor). Lapací systém bublinatek tvoří drobné měchýřky, které podtlakem vsávají drobné plovoucí korýše, třeba buchanky, které o měchýřek zavadí. V kobercích rašeliníků roste i nehojná řeřišnice zubatá (Cardamine dentata) a drobný zevar menší (Sparganium minimum).

Rak říční (4)

Mechové okraje rybníků (5)

Unikátním biotopem na západním okraji lokality jsou vlhké obnažené písčité svahy s bohatým výskytem plavuní. Roste zde celkem 6 (!) druhů těchto vzácných rostlin. Spolu s nimi se zde hojně vyskytovala další hmyzožravá rostlina - tučnice obecná (Pinguicula vulgaris). Její lapací systém je vyloženě pasivní, chytá hmyz lepkavým povrchem listů bez aktivního pohybu. Zdejší populace je však na pokraji zániku, přestože se ještě před 8 lety jednalo o největší v celém Slavkovském lese. Její životní prostor zarostl totiž náletem a výsadbou dřevin, což tento světlomilný druh vyloženě nesnáší. V sušších lesních lemech se dosti hojně vyskytuje prha chlumní (Arnica montana), dnes zvláště chráněná léčivka. Ještě vzácnějším druhem je severský zběhovec jehlancovitý (Ajuga pyramidalis), jehož semena se šíří přenášením mravenci. Pro motivaci mravenců ke sběru semen vytváří rostlina na semenech zvláštní výživné a chutné výrůstky, tzv. masíčka. Vlastní semeno mravencům nechutná a proto jej odloží po konzumaci poblíž mraveniště. Protože rostlina stejně jako mravenci vyhledává k růstu suchá s světlá stanoviště, je taková spolupráce oboustranně výhodná.

Jeden z rybníků (6)

Části rybníků jsou zarostlé vodní vegetací (7)

Proč je potřeba chránit toto území?
• Jedná se krajinářsky velmi hodnotný celek
• Čistá voda rybníků poskytuje útočiště bohaté populaci raka říčního a střevle potoční
• Celá soustava zachovalých mokřadních společenstev je biotopem řady vzácných druhů rostlin

Chráněné druhy rostlin:
• Bublinatka menší (Utricularia minor)
• Plavuník alpský (Diphasiastrum alpinum)
• Plavuník Isslerův (Diphasiastrum issleri)
• Plavuník Zeylerův (Diphasiastrum zeylerii)
• Plavuník zploštělý (Diphasiastrum complanatum)
• Prha horská (Arnica montana)
• Tučnice obecná (Pinguicula vulgaris)
• Vranec jedlový (Huperzia selago)
• Vřesovec pleťový (Erica carnea)
• Zběhovec jehlancovitý (Ajuga pyramidalis)

Chráněné druhy živočichů:
• Čáp černý (Ciconia nigra)
• Čolek horský (Triturus alpestris)
• Čolek obecný (Triturus vulgaris)
• Ještěrka živorodá (Zooteca vivipara)
• Rak říční (Astacus fluviatilis)
• Ropucha obecná (Bufo bufo)
• Skokan x zelený (Rana x lessonae)
• Slepýš křehký (Anguis fragilis)
• Střevle potoční (Phoxinus phoxinus)
• Výr velký (Bubo bubo)
• Zmije obecná (Vipera berus)
• Více se můžete dozvědět na http://stanoviste.natura2000.cz

Jak se sem dostat?
• Do Bečova nad Teplou jezdí vlak i autobus z Karlových Varů, Plzně a Mariánských Lázní, odtud na lokalitu vede značená turistická cesta. Při cestě autem je nejvhodnější zaparkovat u hájovny Vitriolka nebo v Bečovském autocampu. Lokalita je bez problémů dostupná pro cyklisty po lesních asfaltkách.

Co je zajímavého kolem?
• Houbařský ráj v okolních lesích
• Žulová skalní města a věže na svazích údolí Teplé
• Jedle na Mezicestí, největší jedle v CHKO Slavkovský les
• Zámek a hrad v Bečově nad Teplou s expozicí relikviáře sv. Maura
• Čedičová kupa Hůrka, 814 m n.m., v nedalekém lomu sloupcový rozpad čediče
• Otisky třetihorní flóry na úbočí Chlumeckého vrchu

Podkladová data „© ČÚZK“

Rozloha: 50,84 ha
Nadmořská výška: cca 609-691 m n.m.
Lokalizace: uprostřed lesů 2,5 km severovýchodně od Bečova nad Teplou
Nejbližší obce: Bečov nad Teplou, Odolenovice, Hlinky, Vodná
Další informace: www.natura2000.cz

PDF verze (optimalizovaná pro tisk)
Stáhnout zde (3,4MB)